Čekanka obecná


Krása a úspěch jsou skryté ve zdravých játrech

  Cichorium intybus-Čekanka obecná 

Má tak krásné, sytě modré květy, že je těžké ve volné přírodě najít podobné. Čekanka si je patrně vědoma své krásy, proto si ji úzkostlivě chrání. Nesnáší utržení, a i když ji hned dáme do vody, velmi rychle zvadne. Nejúčinnější je kořen, ten se ale těžko vykopává a tak se sbírají květní úbory, někdy i nať, ale jen za pěkného počasí. Čerstvé mladé lístečky se mohou konzumovat i jako salát, i když mají silně hořkou chuť.
 Čekanka byla již ve starověkém Egyptě téměř magickou rostlinou, která prý dávala krásu a úspěch. Možná to souviselo s tím, že čistí krev, játra, slezinu i ledviny. Také ve středověku se věřilo, že má čekanka kouzelnou moc- kdo se natřel její šťávou, získal krásu a vše kolem se mu dařilo. Některé z mnohých pověr o čekance se zachovalo dodnes.
Kořen se v západní Evropě pěstuje pro konzumní účely, v období po první světové válce se z čekanky vyráběla náhrada kávy, známá dobře i u nás. Je důležitou složkou bylinných čajů na nemoci jater a žlučníku, a na mírné bolesti při žlučových a ledvinových kamenech. Je mírně močopudná a trochu projímá, zároveň vyplavuje z organismu přebytečnou žluč, při otravách jater působí jako protijed. Zlepšuje chuť k jídlu, podporuje činnost celé trávicí soustavy, a používá se jako doplněk do čajových směsí při cukrovce. Mohou ji i lidé, kteří mají zvláště citlivý žaludek, nebo trpí žaludečními vředy.
S krásou čekanky se snoubí i její dobrota, je úplně neškodná, lze ji užívat ve směsích i samostatně a dlouhodobě.

zdroj zbynekmlcoch.cz

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.