Kozlík lékařský

 

Proč se máme hádat – dejme si kozlík
Kozlík lékařský – valeriana officinalis
Pěkná statná rostlina, vyskytuje se několik druhů, ale jen jeden je ten pravý. Má zvláštní charakteristickou vůni, kterou je těžko k něčemu přirovnat. Snad nejlepší by ji bylo nazvat „ pohlavní“, což by také vysvětlovalo zvláštní chování koček, které snad kořen kozlíku vzrušuje. Podle toho se bylině říká lidově ů kočičí kořen“. Zvláštnosti kolem kozlíku způsobily, že byl již ve starověku uznávaný ochranným prostředkem proti čarodějnicím. Zajisté to souviselo i jeho mimořádně silným účinkem na nervovou soustavu. Dnes víme, že kozlík je v tomto směru vůbec nejúčinnějším rostlinným lékem. Pomáhá nejen při stavech předrážděnosti, stresu, nervové a psychické vyčerpanosti, ale i při duševních chorobách. Je neodmyslitelnou součástí čajů proti nespavosti osvědčuje se na žaludeční a střevní potíže nervového původu, pomáhá při srdeční neuróze, uvolňuje křeče způsobené nervozitou. Několik kapek tinktury z kozlíku může svým uklidňujícím účinkem přispět k uvolnění mnoha druhů bolestí. Dobrou vlastností kozlíku je oboustranná stabilizace nervové soustavy. Při silném podráždění bylina tlumí, u stavů apatie naopak povzbuzuje, proto je dobrá o při stavech letargie a smutku, a v obdobích celkové pasivity.
Kořen kozlíku nikdy nevaříme, připravujeme z něho studený macerát. Droga patří mezi silně působící, i když je neškodná v běžném dávkování je třeba ji užívat opatrně a ne dlouhodobě.
zdroj zbynekmlcoch.cz
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.