Šprýmař

Toxičtí lidé

Šprýmař

Jeho vtipy vyvolávají obvykle hrobové ticho. Když odcházíte od přítele tohoto typu
,velmi dobře chápete co to zmamená "smích léčí".Mívá totiž v repertoáru tři druhy vtipů: starý,známý a opakovaný.

Šprýmař je otravný,nejistý,slabý,nedůstojný, samolibý,banální,nesnesitelný,
uštěpačný,hrubý,vytrvalý,plytký, halasný,podceňující.
Šprýmař nebere nic vážně.Každou záležitost zahajuje žertem.
"Už jste slyšeli ten vtip"...
Když si vás vybere za terč svých žertů,své projevy slovního barbarství považuje za upřímnost.
 Projevíte-li svůj nesouhlas, zeptá se" copak nerozumíš žertu, co je s tebou, všichni ostatní se baví"
Jeho vtipy to je nablýskaná zbroj nepřátelství nahromaděného v jeho nitru.
Šprýmař nikdy neprojevuje své nepřátelství přímo, protože je příliš zbabělý,než aby vám rovnou řekl co mu na Vás vadí. Když se sním pokusíte zavést vážnou debatu,bude se chichotat  a obracet všechno v žert.
Vážné věci jsou pro něj zkrátka příliš náročné. a on si s nimi nedokáže poradit.

Konfucius to charakterizoval následovně:
" Je pro mě těžké strávit celý den s lidmi,jejichž řeč se nikdy netýká věcí spravedlivých,
stále se obrací ku hříčkám plytkého rozumu."

Podobně jako tento mudrc, prožívá i většina z nás ve společnosti šprýmaře muka.
Živější emoce jsou pro něj bolestné,prchá před nimi jako před ohněm,-každý projev vašeho hněvu proto vítá výbuchem smíchu.
Má-li vážný problém,nikomu se nesvěří, zraněné city a pocit křivdy ukrývá pod maskou humoru. Z výsměchu si buduje kolem sebe  ochrannou skořápku.
 George neustále sršelvtipem. I když byl chvílemi zábavný, lidi ve svém okolí rozčiloval,protože nevědel,kdy přestat. Nic nedokázal brát vážně. a každý rozhovor začínal slovy" už jste slyšeli ten nový vtip o..."
Poté následoval vtip,někdy směšný,většinou ale hloupý a nesmyslný. Na všechny vážnější rozpravy reagoval smíchem nebo zábavnou historkou,kterou pohotově vylovil z paměti. Všichni se mu zdaleka vyhýbali.
Jednoho dne se stalo,že Catherine,jeho kolgyně v práci plakala. Předchozí den se rozešla se svým přítelem a od rána se jí nic nedařilo.
 Když ji George uviděl v tomto stavu,začal obracet v žert,každé její slovo.
Mělo to úplně opačný účinek,než si myslel.Catherine se vůbec necítila lépe dokonce plakala ještě víc. Nakonec mu řekla,že ty jeho hrubosti už nemůže poslouchat a vyhodila ho z místnosti.
Trapné Georgovy žerty se nakonec obrátily proti němu.
 Místo aby získal sympatie lidí, vzbudil v nich jen odpor,protože nedokázal brát nic vážně.
Šprýmaři jako George jsou v podstatě velmi nejistí,  a trpí nedostatkem sebevědomí.
Tak moc chtějí být oblíbení,že hrají svou roli blázna,jen aby tomu podle svého přesvědčení, co nejvíce pomohli. Výsledkem je že si jich nikdo neváží a nikdo jim nevěří.
 Jak řekl Arthut Miller:" Vtipálka má každý rád,ale peníze mu nikdo  nepůjčí ".