Usměvavý vrah

 

toxičtí lidé
Usměvavý vrah
Máš-li takového přítele, nepotřebuješ nepřátele. Neklepe, když vchází do tvého domu, ale když odchází, nelítostně třískne dveřmi. Jeden den ti podkuřuje, jen aby ti druhý den podtrhl půdu pod nohama. Půjčí si od tebe nůž jen proto, aby ti ho vrazil do zad. Využívá techniku „stereo“: je to prosté, má totiž dvě tváře. Usměvavý vrah je uzavřený, ale obratný v řeči, nekomunikativní, nečestný, samolibý, neupřímný, tajnůstkářský, falešný, ze všeho se vykrucuje, lže, s oblibou slídí a sabotuje počiny druhých, je plytký, zbabělý, nedůvěryhodný, lstivý a věrolomný.
Většina z nás má tendenci považovat usměvavého vraha za nejhorší ze všech toxických typů. Není bez příčiny, že v Dantově Pekle je nejhlubší část určena těm hříšníkům, kteří se dopustili toho nejohavnějšího zločinu – zrady. Nic člověka neporaní tolik, jako vědomí, že ho zradil člověk, kterému věřil. A přesně to je typické pro usměvavého vraha. Toxické osoby tohoto druhu se vyznačují velmi vysokým stupněm pasivní agrese. S neupřímným úsměvem na rtech předstírají, že jsou tví nejlepší přátelé, a zároveň se za tebou kradou, aby ti skrytě provedli něco zlého. Konfucius, autorita ve věcech společenského protokolu, takové lidi odsuzoval a říkal: „Je hanebné stavět se něčím přítelem a ve skrytu vůči němu živit nenávist.“ Usměvavý vrah, proměnlivý jako chameleon, se dokáže až děsivě rychle měnit. Je ti stále v patách, připraven udělat cokoliv, jen aby dosáhl svého cíle.
Sharon a Laura spolu chodily do školy. Později se obě specializovaly na grafický design. Byly považovány za dvojici upřímných kamarádek. Když ukončily střední školu, Laura se snažila získat místo v jedné firmě. Řekla o tom Sharon a také jí svěřila jména šéfů i to, jakým způsobem se chce o tu pozici ucházet. Sharon, její nejdůvěrnější kamarádka, se jí vyptala na všechny podrobnosti, aby tak na oko ukázala svůj zájem a podporu. Ve skutečnosti sbírala informace pro svůj vlastní užitek. Tajně se do té firmy přihlásila a tu práci získala pro sebe. Když se o tom Laura dozvěděla, zhroutila se. Sharon se to ale ani nedotklo. Usmívala se jakoby nic, neměla nejmenších výčitek svědomí, že ublížila své přítelkyni.
 Usměvavým vrahům nesmíte věřit. Vaši důvěru dokáží zneužít proti vám, a to ve chvíli, kdy to budete nejmíň čekat. Jsou to intrikáni, kteří se stále snaží získat nad vámi převahu. V hloubi duše vás nesnášejí, ale jejich zbabělost jim nedovoluje přiznat, že na vás mají vztek, nebo že dokonce žárlí na vaše úspěchy.
Usměvaví vrazi jsou mistři vytáček a od svých záměrů nikdy neustoupí. Cokoliv si usmyslíte, hned se pustí do toho samého – tím se podobají drbnám. Častují vás sladkými slůvky, a přitom vás nenávidí.
I kdyby mluvili sebemileji, jsou to stále zrádci bez skrupulí.
Zdroj: Lillian Glass: Toksyczni ludzie