Stroncium

Stroncium

Jako pokračování seriálu Toxické kovy kolem nás je na řadě Stroncium. Jedná se o lehký kov alkalických zemin, jehož atomové číslo je větší než 38 a relativní atomová hmotnost 86,6. Bylo objeveno až v roce 1790 Adairem Crawfordem-středověcí a starověcí alchymisté s ním tedy patrně nepracovali.

V přírodě se stroncium nachází v horninách. Běžně se vyskytuje v půdách, ovšem výhradně ve formě sloučenin, neboť čisté stroncium je velmi reaktivní. Stopová množství stroncia obsahuje i naše každodenní strava a každý z nás ho v sobě v určitém množství nosíme. V periodické tabulce prvků se stroncium nachází hned pod vápníkem, což znamená, že kopíruje jeho vlastnosti. V porovnání s atomem vápníků je atom stroncia jen o něco málo větší, čili může vápník nahrazovat v jeho molekulách. Dále platí, že v podstatě vše, co můžeme říci o metabolismu vápníku, platí i pro stroncium. Stroncium se stejně jako vápník dostává do organismu především v době růstu. Lze říci, že po ukončení růstu je asi 98 % vápníku a stroncia uloženo do kostí. Pro prenatální období platí, že jaké složení kostí má matka, takové bude mít i dítě. V dospělosti je pak hladina vápníku přísně hlídána, a pokud klesá a přísun vápníku z potravy je nedostatečný, aktivuje se zásoba z kostí.  Připomeňme si, že optimální hladina vápníku je klíčová pro bezchybné fungování nervového systému, vápník uvnitř buněk je důležitou informační částicí. Stroncium je tedy rovnoměrně rozmícháno do organismu na ta místa, kde se vyskytuje vápník. U dospělého člověka o hmotnosti 70 kg se vyskytuje okolo 0,32 g stroncia oproti přibližně 1.000 g vápníku. Přírodní stroncium tedy nepředstavuje pro člověka zásadní problém a člověk se stabilními atomy stroncia žije bez problémů. Problém nastal v okamžiku, kdy se do přírody dostalo radioaktivní stroncium a zejména radioizotop stroncium 90. Do přírody se dostal spolu s jinými prvky díky atomovým pokusům a jaderným haváriím. Stroncium 90 má poločas rozpadu 28,9 let a přeměňuje se nejprve na yttrium 90. Yttrium se velmi rychle – s poločasem rozpadu 2,67 přemění na prvek zirkonium 90. Při obou proměnách se vyzáří beta částice, čili elektron - který se z atomu obrovskou rychlostí odmrští a ve volném prostoru doletí na vzdálenost cca 1 cm. V lidské tkáni, jde o maximální dolet do jednoho cm-elektron, zde totiž brzdí jiné částice.

Vážnější problém nastane, dojde-li k poškození genové informace zapsané v DNA “utržením vazeb mezi jednotlivými nukleotidy. Vznikají mutace, které se opět organismus snaží opravovat podobným způsobem, jako řečník chybně vyslovená slova. Pokud už ale vitální síly a zásoby energie v organismu na tyto procesy nestačí, vznikne problém např. v podobě leukémie. Pokud by se teoreticky v kostech jedince kumulovalo množství jeden nanogram (1.000.000.000 krát menší než gram)znamenalo by to, že v prostoru jeho kostí dojde každou sekundu k vystřelení 16 000 elektronů. To je již takové množství radiační aktivity, které zcela jistě v průběhu let po čase vstřebávání radiostroncia  způsobí smrtelný problém. Množství radioaktivního stroncia 1 ng je tak nepatrné, že i kdyby bylo z celého organismu sebráno do jednoho místa, nebylo by možné, ho vidět pouhým okem-představovala by kuličku o průměru zhruba jedné setiny milimetru. Problematika stroncia se týká prakticky celé populace severní polokoule. V naší zeměpisné poloze se na zamoření půd stronciem 90 nejvíce podepsal Černobyl. Nejvíce ho mají v sobě lidé, kterým tehdy ještě rostly kosti, (zhruba ročníky od roku 1967)a také lidé jež byly po roce 1986 počati z matek, které již v sobe radiostroncium mají akumulováno.

 

Přítomnost radiostroncia je spojována s vyšším výskytem leukémií, zhoršením krvetvorby, nádorovým bujením nejen kostních tkání, a to i v roce 2008, což je více než 20 let po expozici. To znamená, že do roku 2008 se nerozpadla ještě ani poloviny tohoto radioizotopu. Zajímavou kapitolou je kumulace stroncia v zubech, jako ve speciální kostní tkáni. Např. u dětí, v jejichž mléčných zubech se stroncium kumulovalo, docházelo často ke špatnému vývoji druhých zubů, větší kazivosti anebo se některé zuby vůbec nevyvinuly.

Detoxikace od radioizotopu stroncia je mezi jinými zakomponována v preparátu Joalis Ionyx .

Pokročilejší detoxikace je připravena ve speciálním preparátu Joalis Ionyx Sr.

Závěrem jen připomeňme, že detoxikace organismu je nejlepší, je-li prováděna dávno předtím, než v organismu nahromaděním celé škály toxinů, tedy i stopových množství stroncia 90 vznikne vážný problém.

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.