úvod do Tradiční čínské medicíny-TČM

Úvod do Tradiční čínské medicíny

 

Tradiční čínská medicína není nic mystického, ani šarlatánského. Je to medicína, jako každá jiná. Snad až na jedno. Žádná medicína na světě nemá tak dlouhou tradici, neotestovala tak velký vzorek populace, a nezkoumala člověka ve vztahu k přírodě. Pravda, má svá úskalí, ostatně jako každý druh medicíny, má své omezené možnosti. To že si zachovala svoji čistotu, jasné formulace, a jednoduché vyšetřovací postupy od samého počátku, až do dnešních dnů, samo o sobě svědčí o uceleném systému, ne pouze o alternativě. Její terminologie je pro současného Evropana (a zvláště pak pro odborníka) značně odlišná a zpočátku působí až komicky. Když se však do problematiky ponoříme, zjistíme, že se i na zdánlivě složité věci, dá nahlížet z jiného úhlu pohledu, a vše se zjednoduší. Ne každému, se to však podaří. Proto se i u nás můžeme setkat s netolerantním přístupem a neúctou. Tradiční čínskou medicínu takový přístup nemůže ohrozit.

Existuje již 4 000 let
a bude fungovat i bez těch, kteří uznávají jen svou jedinou pravdu, která tím že je jediná, popírá již samu nejzákladnější zásadu dualistického principu jin a jang.

 

Tradiční čínská medicína se táhne jako červená nit, dějinami čínského národa, nezávisle na mocenských poměrech. Její zásady a principy přetrvávají stejně pokojně, jako plyne cesta tao. Je to dlouhá cesta a můžeme ji přirovnat k pramínku, který vytryskne kdesi vysoko v horách, stéká do údolí, přibírá další potůčky, mohutní, občas narazí na překážky, občas elegantně obepluje kopce. Někdy řeka zamrzne, ale i po té nejkrutější zimě zase přijde jaro a obleva, a proud řeky ještě více zmohutní a pomalu, ale nezadržitelně se šine k svému konečnému cíli- k uchování harmonie v přírodě. Tak se vyvíjela a vyvíjí i tradiční čínská medicína. Vždycky si všímala člověka, který je úzce spjat s přírodou, z přírody vzešel, v přírodě žije a zase se do ní bezpochyby vrátí. Ne neprávem se tato medicína nazývá přírodní. Má svá specifika, k nimž patří i používání různých přirovnání, která slouží k snazšímu pochopení čínské terminologie.

 

Tradiční čínská medicína není všemocná a spásonosná metoda, její nedostatky jsou hlavně v akutních, život ohrožujících stavech, kde západní medicína se svojí technikou a technologií suverénně dominuje, ale má co říci k léčení nemocí chronických, psychosomatických, tedy veškerých funkčních onemocnění.

Tradiční čínská medicína působí téměř dogmaticky, ovšem tato zdánlivá dogmata mají své opodstatnění. Když tradiční čínská medicína říká, že tato bylina "zahřívá" a druhá "ochlazuje" tak o tom nikdo nepochybuje, a to je taková jistota, jako že po noci přichází den. To západní medicína u různého léku s jistotou tvrdit nemůže, neboť kolik léku se již stahovalo z oběhu po několika letech.

Pokud se chceme zabývat Čínou, její mentalitou, filozofií či dokonce tradiční čínskou medicínou, vyžaduje to od nás, lidí západního světa určitou dávku pokory. Ta je totiž zapotřebí, abychom odložili naše zavedené myšlenkové pochody, které nás svazují, ale zároveň zkreslují i náš pohled na Čínu.

 

Čína totiž není ani neměnná, ani nehybná, ani uzavřená vůči okolnímu světu. Proto i její dnešní oficiální název Říše středu (Čung-kuo) je dobře zvolen, aby obyvatelům dodával pocit ,že se nacházejí uprostřed přirozených hranic.

Jsou zde jak velehorstva, tak i pouště a moře. Proto tradiční čínská medicína umí léčit lidi, jak na severu, tak i na jihu Číny, jak v horách, tak i u moře, což o sobě žádná jiná přírodní medicína tvrdit nemůže, neb se vyvíjela ve značně omezenějším prostoru, než je velikost Číny.

Za dobu své existence vykrystalizovala tradiční čínská medicína v unikátní léčebný systém, který nemá ve světě obdoby. Ostatně posuďte sami..........

 

 

 

Stránka 1 z 1 - 1 položek celkem

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.