Virové infekce

Viry
Jsou součástí přírody a ocitají se na pomezí mezi neživou přírodou a živými organismy.  Nedokáží samy růst a množit se, vždy k tomu potřebují nějakou buňku z rostlinné nebo živočišné říše, bakterii nebo plíseň, do níž se dostanou. Následně změní její látkovou přeměnu a rozmnožovací cyklus a poté přinutí buňku, aby začala tvořit nové kopie viru. Ty budou po uvolnění z hostitelské buňky schopny napadat další zdravé buňky.
Viry jsou informace zapsané pomocí genetického kódu ve tvaru RNA nebo DNA. Tyto kódy používá celá živá říše. Jedná se o skupinu genů, které jsou zabaleny do různých obalů, aby přežily cestu ve vnějším prostředí mezi buňkami. Tvorba těchto bílkovinných obalů je součástí genetického kódu viru. Při kopírování virové informace dochází k tvorbě těchto bílkovin. Zapadají do sebe jako puzzle a vytvoří tak pevnou schránku, do níž se zasune genetická informace. Dalo by se říci, že viry jsou vlastně takové pomyslné obálky sloužící k přenosu různých návodů na to, jak vytvářet bílkoviny.
Každý organismus v sobě nese od svých předků celou řadu těchto návodů, podle nichž pak roste (stavební bílkoviny), vytváří energii (hormony, enzymy), zajišťuje obranu (imunita)… Viry tedy do organismu přináší cizí návody, na základě kterých se organismus chová. Pokud buňka začne vytvářet virové části ve velkém a přestane plnit své funkce, poměrně rychle zaniká a organismus napadené buňky rychle zlikviduje. Horší situace nastává, když se to děje nenápadně. Organismu totiž tyto návody začne zahrnovat do svého genomu, přijme je za své a začne se podle nich chovat. Toto přejímání cizích návodů může být pro organismus nebezpečné, protože buňka neplní své funkce. To může vést k celé řadě různých poruch, nemocí dokonce ke vzniku rakovinných buněk.
Pokud se stane, že viry v organismu vytvoří infekční ložiska a uloží své návody na bezpečná místa, aby je organismus nezlikvidoval, jsou informační preparáty velice podstatné. Bez nich totiž organismus již není schopen tyto převzaté návody odhalit a z organismu smazat.
Virus se do organismu dostává nejčastěji kapénkovou infekcí, nebo požitím infikovaných potravin a nápojů. U tohoto způsobu virové nákazy hraje zásadní roli kvalita sliznic dýchacího a trávicího ústrojí. Při respiračních onemocněních většinou dochází nejprve k nákaze virovou infekcí, kvůli níž je poničen řasinkový epitel dýchacího traktu. Tím se otvírá cesta pro další infekce, hlavně bakteriální, které mohou pocházet buď z vnější nákazy, nebo z vlastních mikrobiálních ložisek.
Za kvalitu sliznic odpovídá orgánový okruh sleziny, k detoxikaci tedy použijeme preparáty VelienDren a VelienHelp. Řešíme-li časté virové nákazy, např. u dětí, je potřeba očistit samotné dýchací ústrojí od mikrobiálních ložisek (preparáty Bambi Bronchi, RespiDren,RespiHelp). Preparát Bambi Bronchi obsahuje také informační složku určenou k očistě orgánů okruhu sleziny.
Při nákaze virovou infekcí hraje důležitou roli protilátkou imunita. Pokud má organismus v sobě protilátky ke konkrétnímu viru, které získal při předchozí infekci, nebo také očkováním, tyto protilátky se nalepí na virové kapsidy a zabrání tomu, aby se virus dostal dovnitř buněk a došlo k jeho nakopírování, uvolnění a šíření nákazy. Vzniknou-li uvnitř buněk intracelulární infekční virová ložiska, musí zasáhnout buněčná imunita, která infikované buňky zničí. Tento typ imunity má na starosti rovněž slezina.
Podle čínské medicíny reprezentují okruh sleziny tyto emoce a vlastnosti- přemýšlení, starostlivost, pracovitost. Bývá také obrazem vztahu člověka k sobě samému. Pokud energie tohoto orgánu není v pořádku, může se v imunitní rovině těla projevit dvojím způsobem. Pokud zároveň není v pořádku ani energie jater (o čemž svědčí přílišná agresivita) člověk se cítí ohrožen. Dochází k autoimunitním procesům v těle, jsou ničeny zdravé buňky organismu. Opačným pólem a zároveň druhým projevem špatné energie okruhu sleziny je porucha antivirové buněčné imunity. Imunita je potlačena a organismus nedokáže zlikvidovat nakažené nebo nádorové buňky. V tomto případě má málo agresivity, kterou je třeba použít v imunitních reakcích.
Chceme-li organismus zbavit virových zátěží, musíme v první řadě dát do pořádku proti virovou a proti nádorovou imunitu. Použijeme preparáty pro okruh sleziny ( VelienDren a VelienHelp) a okruh jater (LiverDren a LiverHelp). V některých případech není nutné odstranit celou nakaženou buňku, aby došlo ke zlikvidování intracelulárních infekčních ložisek. Mohou být nastartovány samoopravné mechanismy, které dokáží opravit DNA buňky a vymazat informace vnesené virem. Pro nastartování těchto procesů je důležitý preparát Antivex (dříve Antivir), který organismu a buňkám předkládá virové informace, jež je třeba z organismu vymazat. Působení informační úrovně preparátu Antivex napomáhá tomu, aby byly z lidského organismu vymazány cizí návody, které jej poškozují.
výběr RNA virů
Mají genetický kód ve formě ribonukleové kyseliny (RNA) v podobě jednoho nebo dvou řetězců. Mohou být obalené nebo neobalené.
Čeleď Arenaviridae-jsou viry, které se vyskytují hlavně u hlodavců. Některé jsou přenosné na člověka. Nejznámější je virus Lassa.Vyskutuje se hlavně v Africe a projevuje se jako horečnaté krvácivé onemocnění se svalovými bolestmi. Při onemocnění často dochází k poškození srdce a ledvin. Do této skupiny patří také virus lymfocytární meningitidy, který se projevuje jako chřipka a atypická pneumonie a napadá nervový systém.
Čeleď Astroviridae-má dva rody. Prvním z nich je Avastrovirus, který napadá ptáky. Druhý je Mamaastrovirus, napadá savce. Lidský astrovirus způsobuje průjmy a bolesti břicha, zvláště u dětí ve věku 3-5 let a u starých lidí. Projevuje se také zvýšenou teplotou a bolestmi hlavy. Způsobuje cca 10 % průjmových onemocnění. Přenáší se potravinami, znečištěnou vodou nebo přímo lidským kontaktem. V zemích mírného pásma se nejvíce objevuje v zimě.
Čeleď Birnaviridae-jsou hlavně zvířecí viry, které se objevují u ptáků (kuřat), lososovitých a dalších ryb a u hmyzu. Způsobují nekrózu) zánik buněk) slinivky a zánět burzy) tíhových váčků).
Čeleď Bunyaviridae- skupina asi 140 virů. Jejich hostiteli jsou hlavně drobní savci (ježci, zajíci, hlodavci aj.). Viry přenášejí hlavně komáři a klíšťata. Viry, které přenášejí členovci, se nazývají arboviry a některé z této čeledi patří do arbovirů. Způsobují především infekce nervového systému, encefalitidu.
Rod Orthobunyavirus-způsobují horečnaté onemocnění chřipkového typu s nervovými příznaky.
Rod Nairovirus-přenosný klíšťaty a způsobuje tzv. krymsko-konžskou hemoragickou) krvácivou) horečku.
Rod Phlebovirus-přenášen hlavně komáry.
Rod Hantavirus- drobní hlodavci, hlavně myši. Drobné částice virusu vylučují do trusu, nákaza nejčastěji vdechnutím. Virus vstupuje do imunitních buněk makrofágů a do krevních destiček. Způsobuje zápal plic s překrvením, poruchy cévního ústrojí a tubulárního systému ledvin. Nákaza se projeví horečnatým onemocněním s poruchou ledvinových funkcí. Někdy se tato skupina označuje jako myší mor.
Čeleď Caliciviridae-význam mají pro člověka dva rody-rod novovirus (původně označovaný jako Norwalk virus) je poměrně častý. Způsobuje akutní gastroenteritidu (střevní chřipka, zánět žaludku a střev), zvracení, břišní křeče, někdy horečku, bolesti svalů a hlavy. Je velmi infekční a především v kolektivech) např. ve školách, domovech důchodců) může snadno vyvolat epidemii. Vyskytuje se častěji v podzimních a zimních měsících. Rod sapovirus způsobuje průjmová onemocnění hlavně u dětí. Ostatní rody této skupiny se vyskytují u zvířat.
Čeleď Flaviridae-dostala název podle viru žluté zimnice ( febris flava)
Rod Flavivirus-- se dříve nazýval, arbo B(z anglického rhropod-borne,tj. přenosných členovci). Znamená to tedy, že vše člověk nejčastěji nakazí kousnutím od komára nebo klíštěte, během něhož dochází k sání krve. Do Flavivirů patří komplex virů, které způsobují klíšťovou encefalitidu. Je to například komplex klíšťových encefalitid východního typu, způsobující ruskou horečku. Pro nás je nejvýznamnější středoevropská klíšťová encefalitida ( Tick-borne encephahalitis virus group). Tento virus koluje mezi drobnými hlodavci a je přenášen různými vývojovými stádiy klíštěte. Často se nakazí také hovězí a jiný dobytek, proto je možný přenos i nepasterizovaným mlékem. Onemocnění má dvě fáze. První fáze se projevuje jako běžná chřipka, provázená bolestmi hlavy, únavou a horečkou. Druhá fáze přichází přibližně po 14 dnech. Pokud to té doby imunitní systém vir nezlikviduje, začne se projevovat postižení meningů v mozku krutými bolestmi hlavy, které jsou doprovázeny horečkami, nevolností a zvracením. Dochází ke ztuhnutí svalů na šíji, ke svalovému třesu, poruchám spánku a paměti. Pokud v nervovém systému vzniknou infekční ložiska, mohou se projevovat různými obranami a necitlivostí horních končetin, chronickými bolestmi hlavy, poruchami koncentrace, nálady, spánku, depresí a sníženou výkonností. Infekční ložiska tohoto viru mohou vzniknout i vlivem očkování proti FSME.
Komplex virů japonské encefalitidy ( japanese encefalitis virus group) se přenáší hlavně komáry. Způsobuje různé horečnaté projevy, vyrážky a u starších osob mívá těžší průběh. Patří sem také virus západonilské horečky, který se řídce objevuje i na jižní Moravě. Přenáší ho hlavně stěhovavý ptáci. Virus žluté zimnice (Yellow fever virus group) je přenášen komáry, a sice mezi lidmi (západní Afrika, městská forma) a mezi opicemi (džunglová forma). Tento virus napadá různé buňky organismu, způsobuje encefalitidu a postižení orgánů (zvláště jater a ledvin). Proti žluté zimnici existuje očkování.
Virus horečky dengue se přenáší komáry a představuje obrovský problém hlavně v rozvojových zemích. Projevuje se jako horečnaté onemocnění s vyrážkou, bolestmi za očima a v zádech. Velmi často u mladých dívek způsobuje krvácivou horečku, dochází ke snížení počtu krevních destiček.
Rod Pestivirus-virus prasat a skotu (např. virus moru prasat) tyto viry někdy bývají nalezeny v průjmu dětí.
Rod Hepacivirus- zahrnuje skupinu virů způsobující hepatitidu (zánět jater) typu C. Tento virus se množí v hepatocytech (jaterních buňkách) a B-lymfocytech (imunitní buňky). Vzniká obrovské množství virových částic a mnoho mutací. To představuje problém pro imunitu a možný vznik chronické a perzistentní infekce s mnoha bakteriálními infekčními ložisky. Při imunitním zásahu dochází k postižení jater, někdy probíhá bez příznaků. Přibližně 20 % lidí dokáže hepatitidu typu C zcela zlikvidovat, u ostatních začnou infekční ložiska uložená v játrech způsobovat různé jaterní problémy. Ty mohou vést až ke vzniku cirhózy a rakoviny jater. Hepatitida typu C se přenáší krví, existuje proti ní očkování.
Nezařazené viry-představují viry hepatitidy G (HGV,GBV-C). Jsou také přenášeny krví, nezpůsobují akutní onemocnění, ale velmi často vytváří infekční ložiska v játrech, která mají vliv nejen na játra samotná, ale i na ostatní orgány okruhu jater.
Čeleď Hepeviridae- zahrnuje pouze rod Hepatitis E virus, obsahující skupinu virů způsobujících hepatitidu typu E. Nákazy většinou probíhá mírně, bez příznakově. Výjimku tvoří těhotné ženy, u nichž nákaza probíhá naopak prudce, může vést k poškození jater, mozku a ledvin a velmi často je také příčinou potratů. Příznaky jsou podobné žloutence typu A, přenáší se fekálně-orální cestou.
Mononegavirales-obsahuje velmi širokou skupinu virů
Čeleď Bornaviridae-z ní je pro člověka důležitý Borna disease virus. Původním přenašečem jsou koně. U člověka virus napadá nervový systém, hlavně limbický systém, který má na starosti emoce, paměť a reguluje chování. Následkem toho dochází ke změně nálad, psychickým problémům, depresím, schizofrenii.
Čeleď Filoviridae- obsahuje rod Marburg-virus, což je zvířecí virus, který způsobuje těžkou hemoragickou (krvácivou) horečku. Dalším rodem je obávaný virus Ebola. Tento virus je původně od opic a způsobuje obávanou horečku Ebola s velmi vysokým procentem úmrtnosti (až 90 %). Přenáší se přes sliznice a porušenou kůží. Nákaza se projevuje horečkou a zvracením, krvácením a průjmy. Dochází k úmrtí na multiorgánové selhání.
Rod Morbillivirus- je důležitý pro člověka. Do tohoto rodu patří řada virů patogenních pro zvířata (způsobují psinku, mor skotu, ovcí, koz, delfínů). Zahrnuje také virus spalniček (morbilli), tzv. Measles virus pocházející z moru skotu. Vstupuje do těla dýchacím traktem, množí se ve sliznici dýchacích cest, proniká do lymfatických uzlin, kde tvoří obrovské mnohojaderné buňky. Dále je roznášen imunitními buňkami do vnitřních orgánů a vzniká typická vyrážka. Nakažené imunitní buňky jsou ničeny, dochází k výraznému poklesu buněčné imunity, k potlačení tvorby ochranných lymfocytů, někdy paradoxně dochází ke zlepšení ekzému. Zhoršuje se také protibakteriální imunita. Spalničky se chovají „ jako mírnější varianta AIDS“. Infekční ložiska vznikají v nervovém systému, v CNS, jsou nalézána u pacientů trpících sklerotizující panencefalitidou, a u lidí s roztroušenou sklerózou.
Rod Respirovirus- zahrnuje viry parainfluenzy 1 a 3 typu. Jedná se o infekci napadající dýchací cesty. U dětí způsobuje katary horních cest dýchacích, bronchitidu a pneumonii.
 Rod Rubulavirus-obsahuje viry parainfluezy 2 a 4 typu, způsobující akutní stenozující larangotracheitidu (dýchací trubice je zúžena hlenem s fibrinem, projevuje se štěkavým kašlem, ztrátou hlasu, sípavým dýcháním.). Patří sem také Mumps virus-virus příušnic (parotitis epidemica). Po nákaze se virus začne množit na sliznicích dýchacích cest, pokračuje do lymfatických uzlin. Infikuje výstelku vývodů příušních a slinných žláz (ne vždy). Tvoří infekční ložiska v nervovém systému, v CNS, v pohlavních žlázách, ledvinách. Proti tomuto viru se očkuje. Onemocnění v mladistvém nebo dospělém věku mívá horší průběh a může zavinit neplodnost u mužů.
Rod Lyssavirus- zahrnuje virus vztekliny (Rabies virus) Je to výrazně neurotropní virus, napadající nervový systém. Na začátku nákazy nejsou přítomny žádné příznaky onemocnění. Vstupuje do těla poraněním, dlouho se množí ve svalových buňkách a nevystupuje z nich. Imunita o infekci neví, proto je nástup imunitní reakce pozdní. Virus přestupuje přímo do nervového vlákna (přes acetylcholinový receptor nervosvalové ploténky, dále přes periferní nervy) a nakonec se dostává do míchy a mozku. V CNS se rychle šíří, je dále dopravován axony do různých žláz (sliny). Začnou se projevovat neurologické a psychické příznaky, křeče, obrna…Jedná se o smrtelné onemocnění.
 
Rod Coronavirinae- viry zvířat, z nichž některé mohou být přenosné na člověka. Způsobují infekční rýmu (spíše u dospělých) někdy bolest v krku, kašel, pneumonii. Inkubační doba je 3 dny. Patří sem také obávaná nákaza SARS (Severe acute respirátory syndrome). K nákaze došlo od cibetky (šelmy velikosti kočky).
Čeleď Orthomyxoviridae- viry lidské, prasečí a ptačí chřipky. Do organismu se dostává přes sliznici dýchacích cest. Často se objeví komplikace způsobené vlivem bakteriálních infekcí.
Rod Enterovirus- je rozšířen po celém světě, způsobuje různá onemocnění u lidí i zvířat. Zahrnuje 3 skupiny virů: polioviry, coxsackie , rhinoviry. Všechny tyto typy mají schopnost se množit ve střevech, jsou značně odolné vůči vlivům zevního prostředí, vydrží zde několik týdnů, odolávají dezinfekci i žaludečním šťávám. Provází je pestrá paleta syndromů- meningitidy,enantémy, respirační a střevní onemocnění, horečky.
Polioviry – zahrnuté v rodu Human enterovirus C. Napadají nervový systém a způsobují poliomyelitidu (dětskou obrnu). Množí se v buňkách sliznice, v lymfoidní tkáni střeva ( Peyerovy plaky), mandlích, lymfatických uzlinách. Probíhá jako horečnaté onemocnění, pokud vzniknou ložiska virů, po letech se může projevit svalová atrofie. Proti tomuto viru se očkuje.
Coxsackie viry- polytropní, napadají různé buňky. Jsou původci tzv. letní chřipky. K přenosu dochází během koupání. Mohou napadnout CNS, svaly, dochází k horečce doprovázené velkými bolestmi svalů, bolestmi na hrudi, může dojít také k zánětu srdečního svalu a zánětům mízních uzlin. Postiženy mohou být také beta-buňky, následkem čehož vzniká diabetes mellitus.
Rod Rhinovirus- napadá dýchací trakt (zvláště při nižších teplotách) tyto viry jsou původci více než poloviny infekčních rým, někdy způsobí zánět bronchů, plic, záněty dutin a středního ucha. U bronchiálního astmatu vyvolává akutní stavy. Jejich ložiska mohou sehrát velice významnou úlohu při detoxikaci u astmatu.
Rod Hepatovirus- obsahuje virus hepatitidy A (nemoc špinavých rukou). K množení viru dochází ve střevních buňkách a v žaludku. Do jater se dostává krevním oběhem, uvolňuje se do žluče krve. Nákaza je provázena horečkou, průjmem a zvracením. Může dojít k poruše jaterních funkcí.
Rod Rotavirus- je rozdělen do skupin A-E, stále je však nalézáno množství dalších virů z této skupiny. Tento rod je velmi variabilní (podobně jako chřipka) protože má segmentovaný genom a dochází k jeho přeskladování. Projevují se jako střevní infekce. Toxiny virů aktivují nervový systém střeva, dochází ke zrychlené peristaltice. Tento virus způsobuje závažné průjmy kojenců a malých dětí, hrozí jim dehydratace.
Rod Rubivirus- onemocnění zvané zarděnky. Inkubační doba je 16-18 dní, poté se objeví vyrážka, horečka, zduřené lymfatické uzliny. Někdy dochází k postižení kloubů. Onemocnění je nebezpečné zejména pro těhotné ženy, dochází k infikování placenty a plodu. To má za následek porušení vývoje orgánů a vrozené malformace. Dítě obvykle může přežít, ale objevují se vady srdce, oka sluchu nebo zpomalení vývoje.
Čeleď Retroviridae (Retroviry) -skupina virů, které dokáží přepsat svoji genetickou informaci do DNA a tuto informaci vložit do hostitelské buňky. Vytváří tedy infekční ložiska, která nohou změnit fungování hostitelské buňky. Tato čeleď se dělí na dvě podčeledi: Orthoretrovirinae a Spumaretrovirinae. V současné době je popsáno velké množství virů, které dosud nebyly zařazeny.
Podčeleď Orthoretrovirinae
Rod Deltaretrovirus-obsahuje lidský T-lymfotropní virus několika typů. Tento virus napadá T-lymfocyty (obrovské množství) a může způsobit celou řadu imunitních problémů, jakými jsou například chronická zánětlivá onemocnění CNS, kůže nebo kloubů. Napadá řízení imunity, dochází k alergiím a autoimunitním onemocněním. Způsobuje také leukémii.
Rod Lentivirus- obsahuje obávané viry lidského imunodeficientu HIV. Tyto viry postihují imunitní buňky (makrofágy, T-lymfocyty), v nichž se virus v obrovské míře množí. Vzniká mnoho nových variant viru. Napadá imunitní buňky a neustále vytváří nové, které jsou ale virem opět poškozeny. Nestálým množením a odstraňováním napadených buněk se imunita vyčerpá a nakonec není schopna bojovat ani proti běžným infekcím.

 Nezařazený rod Deltavirus- obsahuje virus hepatitidy D. je to neúplný virus, který ke svému množení potřebuje virus hepatitidy B a napadá j

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.