Nadvláda hormonů

3-18930722

Většinou ani nevíme, že je máme, přesto na ně rádi svádíme kdeco - špatnou náladu i milostné avantýry postarších pánů. Pevně v hrsti nás hormony drží v době puberty a pokračují v tom celý zbytek života. A když se jejich křehká rovnováha naruší, obrátí nám život vzhůru nohama. Jejich výkyvy  však mají mnoho tváří. Dělají z nás impulzivní potížistyi krotké beránky, přestože nám takovou povahu sudičky nedaly do vínku. Tím, že rozhodují o emocích a nemocích, promlouvají do našeho osudu. Jak poznat, že s námi mávají ?

 "Zklidni hormon !" prosí výhružně rodiče své puberťáky, aby se - řečeno jazykem medicíny - pokusily zvládnout hormonální bouři, která s nimi mává silou uragánu. Kéž by to bylo tak jednoduché a hormonům se dalo poručit. Dožadují se však marně. Období vzdoru a revolty řízené neviditelnými chemickými posly zkrátka k dospívání patří. Jedinou šancí, jak v komunikaci s náladovým i snadno zranitelným puberťákem obstát, je zapojit své výchovné a diplomatické schopnosti. 

Puberta navíc není jediným obdobím, kdy si s námi hormony dělají, co chtějí. Další zatěžkávací zkouškou si ženy projdou v období menopauzy a těhotenství. Pánové pak během andropauzy, kdy výrazně klesá hladina mužského hormonu testosteronu. 

že některé typicky mužské vlastnosti, od výšky, ochlupení, vousů, hlubokého hlasu, fyzické zdatnosti a někdy i agresivity, můžeme svést na těch několik miligramů tajuplné látky vylučované varlaty, věděli naši předci už dávno před tím, než byla objevena. Ne nadarmo hlídali harémy v Orientu kleštěnci neboli eunuši, kteří měli o sličné dívky pramalí zájem. Chlapcům, kteří zpívali v chrámových sborech, zase kastrace chránila čistý hlas před mutováním a zhrubnutím. Odstraněním pohlavních žláz, které produkují hormony, se předcházelo  sporům o trůn mezi následníky vládnoucích dynastií. Výhod kastrace využívali i zemědělci. Všimli si, že samci domácích zvířat, jimž byla odstraněna varlata, přišli nejen o plodnost, ale změnil se i jejich vzhled a povaha. Kastrovaní kocouři ztloustli a zlenivěli, divocí býci se proměnili v krotké "beránky", kteří se nechávali ochotně zapřahat do pluhů. Kohouti ztratili hřebínek a ocasní pera, a stejně jako býci přestali usilovat o přízeň samic. Se ztrátou libida přišli i o svou agresivitu a bojovného ducha. Jako bonus získali hospodáři u jatečních zvířat nejen rychlejší přírůstky, ale především jemnější a tučnější maso. 

Zjistilo se, že testosteron není jen motorem sexuální touhy, ale zasahuje i do metabolismu a imunity, tedy urychluje regeneraci celého organismu. Znalosti o testosteronu se rozvojem medicíny neustále prohlubují a dnes už tedy víme, že nemá na svědomí jen ty viditelné projevy jako jsou chlapecké rysy, svaly a vousy. Nedávný výzkum prokázal, že muže zásobuje sebejistotou a nutí je dělat rychlá a často špatná rozhodnutí. Muži, kteří při výzkumu dostávali placebo namísto dávek testosteronu, dokázali v matematické chyby odhalit rychleji a opravit je, než muži s podávaným testosteronem. Účastníci pokusu přitom věděli, že nejde o čas. Muži povzbuzení testosteronem přesto ve výpočtech pospíchali, odpovědi stříleli od boku, zkrátka unáhleně.Autoři výzkumu ovšem dodávají, že potřeba testosteronu e dána evolučně. Podporuje totiž instinktivní reakce, které byly v dobách fyzických soubojů samozřejmě žádoucí. 

Mohlo by se zdát, že v 21. století už to neplatí. To je ale omyl. V minulosti muži lovili kořist, v dnešní době se honí za sportovními úspěchy a penězi. Jsou totiž od přírody soutěživí a při každém zápolení - ať už pracovním, nebo sportovním se jim hladina testosteronu zvyšuje. Vítězi stoupne ještě výše, poraženému naopak klesne. A čím více je v sázce, tím je rozdíl větší. Vzestup testosteronu povzbuzuje mužskou sebedůvěru i nasazení, a tak zvyšuje šance na opětovné vítězství. Stojí tedy za chutí riskovat, úspěch pak způsob jeho další vyplavení a vítěz je hormonem tak nabuzený, že se nadšeně vrhá do dalšího risku. Jenže může ztratit soudnost a přestřelit. Dají se tím vysvětlit například nejen výkyvy na burze, které vedou až k bankrotu. Mužský hormon dlouhodobě zvýšený, nebo navíc uměle podávaný , totiž vede k impulzivitě, škodlivému riskování a v extrémních případech až k euforii a posedlosti. I proto muži častěji umírají na úrazy, způsobí víc autonehod a zraní se při nepochopitelných adrenalinových sportech. Testosteron stojí pravděpodobně i za vyšším výskytem srdečně cévních onemocnění. Ženy až do menopauzy totiž před kornatěním cév chrání hormon estrogen, takže jsou na tom, co se týče výskytu infarktů, lépe. Mužský testosteron totiž tohle neumí. Příroda je ale vcelku spravedlivá, takže po přechodu, kdy klesá produkce estrogenu, je už riziko srdečně cévních chorob u obou pohlaví vyrovnané.Navíc jak muže, tak ženy příroda vybavila hormony obou pohlaví. Převážnou většinu testosteronu sice produkují varlata, ale malé množství vyrábějí i nadledvinky u mužů a žen. Muži zase produkují malá množství estrogenu. Zajímavé je, že podle výzkumu se u čerstvě zamilovaných hranice mezi obvyklým mužského sexuálního hormonu testosteronu stírá. Zatímco u mužů jeho hladina klesá, u žen naopak vzrůstá, a to natolik, že se hodnoty testosteronu u obou zamilovaných osob významně přiblíží. Představitelé silnějšího pohlaví se tak stávají podobní partnerkám a naopak. Zdá se, že sama příroda tak vyrovnává rozdíl mezi pohlavími a pokouší se je dát dohromady. Potvrzuje to i fakt, že zamilovaní muži jsou ke svým partnerkám něžnější, nosí jim květiny apod. To se ale, jak dobře víme, v pozdějších stadiích vztahu často mění. 

Problém nastává, když se hladiny obou hormonů rozladí z jiných důvodů, než je intoxikace láskou. Pokud ženám koluje v krvi více testosteronu, než je zdrávo, mluví lékaři nejčastěji o syndromu polycystických vaječníků. Obvykle se projevuje zhoršenou kvalitou pleti, maštěním vlasů, případně zvýšeným růstem ochlupení. Může i lehce hrubnou hlas. Jedna z nejčastějších endokrinních poruch ( trpí ji 5-10 % žen v produktivním věku ) je i nejběžnější příčinou ženské neplodnosti. Podobná rovnice platí také u mužů. Vyšší hladina estrogenů, třeba u obézních pánů ( protože tukové buňky dokáží tyto hormony i sami vyrábět ) může být u nich jedním z důvodů neplodnosti. 

Příčin, které vedou k neplodnosti a k problémům s početím přirozenou cestou je celá řada a to i z vnějších příčin, vlivem stále se zhoršujícího životního prostředí. Z hormonálních příčin za to může i nízká hladina testosteronu u mužů, která přirozeně klesá s přibývajícím věkem a má na svědomí, kromě potíží s erekcí, i malý počet spermií. Vlivem toxinů mohou být zase spermie nedozrálé a to i u mladých mužů. Nízké hladiny hormonů se ale častěji vyskytují také u pacientů, ketří trpí civilizačními chorobami, jako je cukrovka, metabolický syndrom, obezita, kardiovaskulární choroby i některá onkologická onemocnění. Není ale jisté, zda naopak hormonální potíže a u mužů klesající hladina testosteronu sami o sobě nepřispívají ke vzniku těchto poruch, nebo hormonů naopak ubývá v důsledku těchto chorob. Problém je, že hladina testosteronu u mužů klesá celosvětově a dlouhodobě. Počty spermií, které byly dříve považovány za patologicky nízké, se stávají normou. A podíl mužů, jejichž hladina testosteronu se dostává do kritických hodnot, stále roste. Asi pětina párů využívá k početí potomka asistované reprodukce a ve více než polovině případů je vina na straně muže. 

Řada endokrinologů dává neblahý trend do souvislosti s endokrinními disruptory, tedy látkami, které se do prostředí uvolňují z plastů a pesticidů a v těle pak napodobují působení ženských pohlavních hormonů estrogenů. Ty jsou navíc součástí ženské hormonální antikoncepce a putují se splašky do čističek odpadních vod, které jsou ale na ně krátké, takže přecházejí s vodou do řek a podzemních vod. V některých evropských tocích už jsou samčí ryby natolik ovlivněny působením ženských hormonů, že se zčásti mění na samice. Vymírání alfa samců se také dává do souvislosti se všudypřítomným stresem. Ten, který zažíváme v práci z termínů, uzávěrek, předpisů a z návalů povinností, totiž nutí adrenalinové žlázy produkovat stresové hormony, jako je například kortizol. Naopak testosteron padá skoro na nulu. psychická zátěž je podle výzkumu pro spermie jednoznačně škodlivá. Vystresovaní muži mají méně spermií, nebo mají spermie malou pohyblivost. 

U žen vystresovaný organismus může například zablokovat ovulaci. Dlouhodobá hormonální nerovnováha způsobená stresem má ale negativní účinek i na psychiku. Může spustit poruchy nálad, nebo dokonce deprese. Malé stresy vedou sice zpočátku jen k malým výkyvům, ale pokud je člověk psychickému tlaku vystaven dlouhodobě, začne být méně odolný a v budoucnu pak i na menší podněty reaguje větším propadem. Nakonec se v depresivním stavu může usídlit trvale. 

Příznaky depresí se ale objevují i u pacientů se sníženou funkcí štítné žlázy. V Česku s ní má potíže 5-7 % populace, tedy minimálně půl milionu lidí. Po diabetu druhého typu je to nejčastější onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, tedy těch, které vylučují hormony přímo do krve. Přitom ženám štítná žláza vypovídá poslušnost až 5x častěji než mužům. Pravděpodobně proto, že ženský organismus oproti mužskému podléhá v průběhu života hormonálním změnám poněkud více, respektive rychleji a bouřlivěji. Zejména v období menstruace, puberty, těhotenství a menopauzy jsou výkyvy hladin hormonů relativně prudké a pro organismus náročné. Štítná žláza na ně musí být dobře připravena. Pokud není, může to nadobro ochromit její funkci a organismus doslova vykolejit. Přestože jde o poměrně malý orgán, zasahuje do chodu celého organismu včetně psychiky a nálad. I proto je nazývána továrnou na zdraví. Hormony, které produkuje, totiž ke své funkci potřebuje každá buňka v těle. Ovlivňují například metabolismus tuků, bílkovin, cukrů, kvalitu kůže, kostí, vedení nervového vzruchu, ale i srdeční rytmus. Výsledkem její špatné funkce jsou pak dvě protichůdné choroby a to hypertyreóza a hypotyreóza. 

V případě hypotyreózy vyrábí štítná žláza hormonů nedostatek, tělo jede ve zpomaleném režimu, člověk je unavený, zimomřivý, trpí poruchami nálad, paměti a soustředění, někdy i přibývá na váze. Později se mohou přidat potíže se zácpou, bolesti a křeče ve svalech, suchá pokožka a padání vlasů. Hypofunkce štítné žlázy přesto většinu lidí k lékaři nepřivede, protože se necítí vysloveně mizerně. Únavu a nesoustředěnost příčítají pracovnímu nasazení, zimomřivost vyřeší další vrstvou oblečení. A čím je hypotyreóza hlubší, tím více upadají do letargie. Lehčí formy hypotyreózy se projevují pokleslou náladou. Aby lékař vyloučil nebo potvrdil poruchu funkce štítné žlázy, je třeba podstoupit laboratorní vyšetření štítné žlázy, které se provádí z krve. Zanedbání její léčby totiž může vést k mnohem závažnějším zdravotním problémům. Při nedostatku hormonů se zvyšuje hladina cholesterolu v krvi, který škodí cévám. Pak hrozí vyšší riziko aterosklerózy, a tedy i srdečního selhání. 

S jinými zdravotními potížemi se potýkají ti, jejichž štítná žláza pracuje naopak na příliš vysoké obrátky. V tom případě tuto chorobu nazýváme hypertyreóza. Přebytek hormonů v krvi u nich způsobuje zrychlení a nepravidelnost tepu, bušení srdce, pocity horka, průjmy a úbytek na váze. Narušená rovnováha hormonů ovlivní nejen chod organismu, ale i chování člověka. Je nervózní, hádavý, často se rozčiluje. S takovými změnami si rodina nemocného člověka často neví rady, na poruchu štítné žlázy laik většinou nepomyslí. Pacienti místo u endokrinologa mohou nejdříve skončit na psychiatrii. Neléčená hyperfunkce může způsobovat i arytmii, která poškozuje srdeční sval a může být i životu nebezpečná. Obě formy onemocnění jsou tak v konečném důsledku nebezpečné také pro naše srdce a cévy. U žen navíc choroba snižuje šanci na otěhotnění, způsobuje neplánovaný potrat a předčasný porod.Léčba je sice většinou celoživotní záležitost, farmaceutický průmysl ale dokáže tyto hormony syntetizovat. Diabetikům tak pomáhá uměle vyrobený inzulín a podobná berlička existuje i pro ženy v menopauze, pro muže s klesající hladinou testosteronu, nebo pro pacienty s poruchami štítné žlázy. Pokud jsou tyto poruchy ve svém počátku, může být alternativní léčba ve spolupráci s lékařem ještě velmi účinná. Později se už především u poruch štítné žlázy bez syntetických hormonů neobejdeme a funkce štítné žlázy nejde už dobře obnovit. Čím déle choroba trvá tím je obnova činnosti méně pravděpodobná. 

Co vše hormony řídí

Vousy, chlupy svaly

Jejich růst má na svědomí mužský hormon testosteron. Ve stáří jeho funkce ve varlatech klesá, což s sebou nese řadu neklamných průvodních znaků. Nižší sexuální výkonnost, úbytek svaloviny či sklon k nabírání tuku. Vysoká hladina naopak může mít negativní vliv na rakovinu prostaty. Proto lékaři při léčbě rakoviny prostaty hladiny testosteronu uměle snižují. 

Vzrůst

Výšku naší postavy má na svědomí hormon produkovaný malou žlázou zvanou podvěsek mozkový ( hypofýza ). Pokud růstového hormonu tělo nevyrábí dostatek, dochází k zastavení růstu a takový jedinec bude menší i v dospělosti. nadbytek tohoto hormonu vede k nadměrnému růstu buď celého těla, nebo jen některých částí. 

Řízení rytmu den a noc

Hormon melatonin, který seřizuje naše vnitřní hodiny, produkuje malá žláza v mozku, nadvěsek mozkový ( epifýza ). Probouzí se po setmění, proto nám v noci kolují v krvi vyšší koncentrace melatoninu než přes den. Podílí se i na vnitřním biologickém kalendáři. Protože v našich zeměpisných šířkách jsou v zimě dny nejkratší a v létě nejdelší, máme v zimě melatoninu více než v létě. 

Červené krvinky

Erythropoetin ( EPO ) , hormon vylučovaný ledvinami, řídí tvorbu červených krvinek. Při některých onemocněních ledvin se  jeho produkce naruší a pacientovi hrozí nedostatek červených krvinek. Zmíněný stav má pak za následek mimo jiné snížené zásobování organismu kyslíkem a pokles celkového tělesného výkonu. 

Hospodaření s cukry

Hormon inzulin vylučovaný buňkami slinivky břišní hraje jednu z klíčových rolí při hospodaření organismu s energií. Řídí totiž metabolismus cukrů v těle. Pokud dojde k poruše jeho funkce, hrozí člověku cukrovka, při níž výrazně vzroste hladina glukózy v krvi. Nejčastější je cukrovka druhého typu, slinivka inzulín dál produkuje, ale organismus na jeho signály neodpovídá. Méně častá je cukrovka prvního typu. Propuká u malých dětí, kterým jejich imunitní systém příslušné buňky ve slinivce zničil. Tito pacienti se léčí injekcemi inzulínu. 

Vnímání bolesti

Vnímání bolesti podstatně ovlivňují hormony estrogen a testosteron. Během porodu má žena zvýšenou hladinu estrogenu, který spolu s hormony štěstí - endorfiny( které se vyplavují do rve například v emocionálně silných chvílích ) umožňují snášet intenzívní porodní bolesti. Na muže podobným ochranným způsobem působí steroidní hormony, především testosteron. Ten podle všeho zvyšuje v těle koncentrace látek označovaných jako enkefaliny, které jsou přirozenými tlumiči bolesti.

 Z detoxikačních preparátů používáme tyto přípravky 

Regular, Cranium, Hypotal, PankreaDren, a další dle potřeby

z čínské medicíny například

Probuzení šípkové princezny

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.