Chlamydie, druhy a tkáně jejich výskytu
.png)
Chlamydie
Chronické infekce a jedy, které mikroorganismy produkují, patří mezi nejčastější toxiny, s nimiž se v lidském organismu setkáváme. Některé mikroorganismy vytvářejí ložiska, která jsou svými silnými toxickými působky pro chod organismu velice nebezpečná. Jejich hrozba spočívá také v tom, že se z nich opakovaně uvolňují reinfekce, způsobující následně chronicitu celého infekčního průběhu.
Chlamydie patří mezi mikroorganismy velice problematické a současná medicína rozhodně nemůže říci, že by jejich otázka byla vyřešena. Velkým problémem zůstává fakt, že až 70 % infekcí probíhá bez známek typických pro toto onemocnění. Také diagnostika chlamydiové infekce je velmi složitá – existuje celá řada testů, od přímého mikroskopického průkazu až po různé imunologické testy. Nejčastěji se používá průkaz metodou ELISA, avšak interpretace výsledků je velmi složitá a je třeba je dávat i do kontextu s klinickou symptomatologií. Až 20 % chlamydiových infekcí nepůsobí vytváření protilátek, takže jsou těmito metodami v podstatě nezachytitelné. Jindy zase mohou být prokázány protilátky, které jsou schopny v organismu přetrvávat i řadu měsíců po proběhlé infekci, a není tedy
možné zjistit, zda jde o imunologickou reakci nebo o důkaz aktuální infekce. Latentní infekce, kterých je velká většina, se zpravidla nedají prokázat vůbec, protože rozmnožování chlamydií probíhá v omezeném počtu buněk a jejich růstový cyklus je často zastaven, takže infekce nebývá aktivní. Aktivita se však za určitých okolností vrací. V současné době jsou popsány čtyři druhy chlamydií. Pro člověka jsou nejdůležitější
Chlamydia pneumoniae a Chlamydia trachomatis. Můžeme se setkat i s Chlamydia psittaci, která se na člověka může přenést z trusu ptáků. Příčinou psitakózy je bakterie objevující se v trusu papouškovitých ptáků, původce ornitózy pochází z trusu celé řady ptáků včetně drůbeže. K přenosu na člověka dochází vdechováním. Mezi příznaky infekce patří symptomy podobné chřipce. Daleko častější je nákaza bakterií Chlamydia pneumoniae, která je původcem zánětu plic, průdušek, vedlejších dutin nosních a problémy způsobuje i v dalších částech dýchacího ústrojí. Probíhat může jako lehké onemocnění dýchacích cest, ale také jako závažný zápal plic ohrožující i život. Chlamydia trachomatis napadá rohovku i spojivku a při masivní infekci může způsobit až ztrátu zraku. Rohovka se totiž postupně zjizví a stane se neprůhlednou. Některé typy bakterie Chlamydia trachomatis způsobují i onemocnění lymfatického systému v oblasti pohlavních orgánů, tzv. lymfogranuloma
venerum. Chlamydia trachomatisale napadá i jiné části lidského organismu – při zanesení do úst může způsobit zduření lymfatických žláz hlavy a krku, u homosexuálů záněty konečníku, může
ovšem probíhat také pod obrazem zánětu jater, kloubů, mozku a mozkových blan. Často ji nacházíme při zánětu močové trubice, varlat, nadvarlat či prostaty.
Infekce vejcovodů mohou vést až ke zjizvení a tzv. tubální sterilitě. Velmi často se chlamydie prokazují u artritid, tedy u zánětu kloubů, a v poslední době se zkoumá jejich vztah k chorobám věnčitých tepen eventuálně k chorobám arteriálního systému v dalších částech lidského organismu. Chlamydia pneumoniese nachází až v 100% arteriosklerotických plátů. Jde tedy o mikroorganismus, který může v lidském organismu nadělat značnou škodu a jímž je lidská populace promořena zejména vlivem přenosu při sexuálním styku.
Rod Chlamydia totiž může vytvořit ložiska prakticky v jakémkoli orgánu, od močového a pohlavního ústrojí přes ústrojí dýchací, až po klouby, cévní systém, oko atd.,
MUDr. Josef Jonáš