toxická pšenice
Podle mnohých expertů, kteří se na toto téma v poslední době vyjadřují, vyšla pšenice z módy. Může za to nejen zjištění, že není pro naše tělo prakticky žádným přínosem, ale dokonce nám může pořádně ublížit.
Není pšenice jako pšenice
Nadměrná konzumace pšenice je úzce spojená s nemocemi srdce a cév, dokonce i poruchami myšlení. Vědci na nás proto apelují, abychom se snažili tuto plodinu ze svého jídelníčku vyřadit nebo ji alespoň omezili. Poslední roky navíc raketově stoupá počet nemocných, kteří si stěžují na časté bolesti břicha a nevolnost. Proč?
Dlouho se hovořilo o tom, že důvodem může být fakt, že je pšenice přešlechtěná. Už dávno nemá stejné složení, jako měla pšenice za dob našich prarodičů, ba dokonce ani rodičů. Dalším často uváděným důvodem bylo to, že některá pšenice může být geneticky modifikovaná. Ani to však stále není ten pravý důvod, proč najednou našemu zažívacímu ústrojí tolik vadí.
Pochutnáváme si na herbicidech
Pravým důvodem toxicity pšenice je takzvané „vysušování“. Před sklizní se totiž pšenice ošetřuje herbicidními přípravky. Děje se to proto, že pšenice po ošetření herbicidními jedy velmi rychle uschne – do sedmi až deseti dnů. Mrtvá pšenice pak méně opotřebovává zemědělské stroje. Navíc umožňuje mnohem rychlejší, snadnější a větší žně.
Dalším důvodem je i skutečnost, že pokud je pšenice vystavena těmto jedovatým chemikáliím, vytvoří více semen a výsledkem je větší úroda. Zatímco tedy glyfosát (účinná látka jedovatých postřiků) je už v mnoha zemích zakázaný, u nás jím poléváme pole s plodinou, kterou pak konzumujeme. Takto se pšenice „sklízí“ už od konce 90. let, tedy od chvíle, kdy jsme se o slovu lepek začali poprvé postupně něco dozvídat.
Zlobivý lepek
V zrnech pšenice je ukrytý lepek – tedy zjednodušeně řečeno směs bílkovin. A právě na tyto bílkoviny si kvůli působení mnoha faktorů můžeme vytvořit alergii. A také tvoříme – není neobvyklé, že alergií na lepek trpí čím dál tím častěji starší lidé. Lepek velmi často vyvolává nejrůznější zažívací obtíže, nadměrnou citlivost či přímo celiakii. Proč nemoc propukne u jednoho člověka a u jiného ne (nebo až mnohem později), je závislé na mnoha faktorech – zdravotní stav, citlivost organismu atd.
Jde vlastně o to, že působením lepku (navíc toxického) dochází ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. Následkem toho se povrch tenkého střeva snižuje, tím se zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání. Jediným řešením je pak přísné dodržování bezlepkové diety. Tedy úplné vyloučení pšenice, žita, ovsa a ječmene.
Projevy celiakie
U malých dětí se celiakie nečastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek. Začnou trpět průjmy, mají objemnou, nápadně zapáchající stolici a trpí bolestmi v bříšku, které se začíná nepřirozeně zvětšovat. Ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté, ubývají na váze a málo rostou. Může se také projevit anémie z nedostatku železa. U starších dětí a u dospělých často propuká onemocnění po zátěži.
Většinou to bývá obyčejná, leckdy i naprosto nezávažná nemoc a u žen někdy i těhotenství. Kromě typických příznaků se může objevit zvracení, snížená chuť k jídlu, anémie, osteoporóza, zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, deprese nebo únava.
Vhodná léčba
Lékař provede případná vyšetření a podle toho vám nasadí vhodnou dietu. Hlavním požadavkem bude pochopitelně vyloučení lepku ze stravy. Faktem je, že tím se vám sice uleví, ale stále neřešíte onen hlavní problém, který u vás vznikl. Podle moderní medicíny je samotná příčina celiakie totiž bohužel trvalá a ještě ani v dnešní době není léčitelná. Prevencí tedy může být pouze omezení nebo vyloučení lepku a toxických plodin z naší stravy
Zdroj : styl.instory