Chodící dokonalost
Toxičtí lidé
Zkřiví se jen tehdy, když ho tlačí boty. Do dokonalosti mu chybí jen pár vad.
Chodící dokonalost je člověk svéhlavý, vlády chtivý, dogmatický, přehnaně kritický a upjatý. Nade vším ohrnuje nos, je nekomunikativní, nudný, malicherný, samolibý, staromilský, snobský namyšlený. Je nevyzrálý, nerozvážný, pesimistický, umíněný, přepečlivý a plytký, všechno ví a zná. Chodící dokonalost přísným okem shlížejí ze svých výšin na svět a považují se za krásné a neomylné. Jsou to lidé škrobení, upjatí a neobvykle kritičtí, od ostatních očekávají, že budou žít podle jejich etických norem. S nelibostí pohlížejí na všechny, kdo kouří, pijí, mluví obhrouble, žijí ve volných svazcích nebo prostě chodí jen méně upravení než oni. Plni pohrdání a opovržení, nevyznačují se příliš velkým pochopením, jsou to perfekcionisté a jen málokdo a máloco je dokáže uspokojit. Podobají se fanatikům, bezohledným tyranům a kontrolním maniakům: „Bude to tak, jak chci já a to úplně. “
Pobyt v jejich společnosti je nesmírně náročný, a ještě více vyčerpávající je život po jejich boku, protože málokdo dokáže splnit jejich očekávání. Vedou dost marný život, nedokážou se uvolnit, užívat si života nebo zastavit-na chvíli na všechno zapomenout a přivonět k růži. Jejich upjatost je výsledkem snahy po zamaskování vlastní nedokonalosti. Protože jsou to taky jenom lidé, samozřejmě dělají chyby a podléhají svodům, což bortí jejich křehkou morální páteř. Aby tomu zabránili, stávají se z nich pokrytci, ale rozporuplné pocity, které se jich po porušení přísných norem čas od času zmocní, snižují v jejich očích pocit vlastní hodnoty.
,
Chodící dokonalost