Funkce vegetativního nervového systému

Vegetativní pleteně jsou však přímými nositeli emociálních stresů. Při opakované emociální zátěži zůstává emociální stres v těchto pleteních fixovaný a může vést k trvalé poruše jejich funkce. Ta je pak zdrojem potuchy funkce orgánů, které tyto pleteně řídí. Pleteně nepodléhají jednomu orgánu, ale jsou rozděleny mezi všech pět mateřských orgán pentagramu. Úloha vegetativního nervového systému je dokonale prozkoumaná, už je dlouho známo, že vegetativní systém se skládá z řady etáží.

Začíná v mozkové kůře a dalších částech mozku, a pak se z hypotalamu, kde jsou centra pro řízení funkce vegetativního nervového systému, šíří do celého těla. Hypotalamus prostřednictvím hypofýzy ovlivňuje produkci hormonu dřeně nadledvin, ty se pak přes krevní oběh dostávají k vegetativním nervům a řídí jejich chod. Tato cesta však není jediná. Další stupeň řízení probíhá přes kmen sympatiku (truncus sympathicus) což jsou nervové provazce, které v organismu probíhají podél páteře na levé i pravé straně. Tento systém se dělí na systém na dvě protikladné části- sympatikus a para sympatikus, tajemné je že popis pojmů jin a jang, které popisuje tradiční čínská medicína, používá již několik 100 let, velmi nápadně připomíná funkce sympatiku a parasympatiku. Mnohé funkce, které čínští lékaři v dávnověku popisovali, nepochybně s vegetativním systémem souvisejí. Také jóga si všímala těchto funkcí, dráhy šušuma a pingala (dráha měsíční a sluneční) jimž se při jógových a dechových cvičeních jóga věnuje, můžeme ztotožnit s truncus sympathicus. Čakry a jejich popisovaná funkce do značné míry připomínají funkci vegetativních pletení, které jsou regionálně rozmístěné v celém našem těle. Zkrátka, tímto systémem se medicína musela zabývat již v hlubokém dávnověku a poznání jeho funkcí nám může přinést velké objevy.

Víme dobře z našeho života, že v určitých situacích se srdce rozbuší, žaludek sevře, zježí se chlupy, objeví se třes, zkrátka je mnoho projevů, se kterými se člověk každodenně setkává, aniž by si uvědomil, že jde o projevy podráždění vegetativních plexů. Při opakované emociální zátěži, zůstává emociální stres v těchto plexech fixovaný a může vést k trvalé poruše tohoto plexu, aniž by porucha zasahovala do dřeně nadledvin nebo hypotalamu. Pokud je porušena trvalá funkce plexu, může se podílet na srdečních arytmiích, poruchách srdečního rytmu, na střevních i žaludečních poruchách, dokonce i na poruše výroby cholesterolu v játrech, funkci slinivky či sexuálních funkcí- emociální postižení fixované na příslušných pleteních, bude zdrojem trvalé poruchy funkce orgánů, které jsou těmito pleteněmi řízeny. Pleteně jsou rozděleny na pět mateřských orgánů pentagramu, čili játra budou ovládat své pleteně, plíce své, atd.

zdroj Mudr. Jonáš