Kůže a její vztah k částem organismu

Lidská kůže je podivuhodný orgán. Nelze říci že by na tom kůže jiných živočichů byla jinak, mnohdy svého nositele chrání před nebezpečnými predátory svojí pevností ,jindy svojí barvou, někdy přitahuje jedince opačného pohlaví nebo má vlastnosti , které, umožňují neobyčejně rychlý pobyt ve vodě, pobyt ve velkém chladu apod. Vidíme tedy, že kůže hraje v živočišné říši nesmírně důležitou úlohu. V čem je tedy lidská kůže jiná: Jistě v tom že má velmi významnou emociálně-sociální funkci.

Člověk je oproti jiným živočichům sociálně a emociálně komplikovaný tvor,, že velice často není schopen projevovat své myšlenky, své emoce či touhy a halí je do různých symbolů. Vezmeme jako příklad lásku: Živočich se buď bez rozpaků pokouší o sexuální akt, nebo provozuje rituál, který má jednoznačně sexuální charakter. U člověka je tato záležitost zahalena do velkého množství symbolů, gest, ale také splněných či nesplněných tužeb, zkrátka člověk jen máloco projevuje narovinu a jednoznačně a naopak je jeho život plný symbolů, ale také různých těžko pochopitelných projevů.

Kůže má mnoho fyziologických funkcí: má pro člověka ochranný charakter, má charakter informační (zprostředkovává informace o okolním prostředí), má charakter tepelněizolační, imunitní, hormonální atd. Kromě toho má však výše uvedené emociálně-sociální vlastnosti. Právě proto je nositelem mnoha poruch v této oblasti, které vycházejí z vnitřního prostředí. Kůže patří jednoznačně do okruhu plic, protože okruh plic je charakteristický nejen svými fyzickými součástmi, ale především psychickými atributy. Patří do něj tedy deprese a také části mozku, které jsou nositeli právě těchto emocí- emocí deprese, smutku, nezájmu, únavy atd. Protože kůže patří do stejného okruhu, lze velký nárůst kožních problému v této civilizaci považovat za ekvivalent deprese. Depresivních problémů opět v této době narůstá a jistá ochrana organismu před tímto velmi nepříjemným a zraňujícím jevem je vlastně výskyt ekzému. Pochopit tyto oslí můstky mezi ekzémem a depresí může jen celostně smýšlející člověk s příslušnou vzdělaností a informovaností. Pro člověka, který má hlavu zaplněnou jen poučkami současné medicíny je takové srovnání směšné a nepřijatelné.

Při onemocnění kůže jde v podstatě o jev, kdy kůže reaguje buď na toxiny z vnitřního prostředí, anebo na toxiny pocházející přímo z kůže. Detoxikace přes kůži není pro lidského jedince úplně charakteristická (i když samozřejmě přes kůži se organismus zbavuje určitých látek, tak by kůže neměla na tyto toxiny reagovat. Buď se v člověku nachází velké množství toxinů, anebo má kůže určité patologické vlastnosti, které se např. u ekzému nazývají atopií, a na toxiny reaguje zánětem. Tyto toxiny vesměs pocházejí z okruhu plic. To je nejčastější zdroj toxinů, tedy toxiny pocházející z plic a ze střeva. Když dnes řeknu mikrobiální toxiny, mám vždy na mysli jak toxiny, o kterých jsme vždy hovořily a které jsou v mikrobiologii popsány jako látky bílkovinové povahy produkované mikroorganismy, tak především toxiny, jež popsal Montagnier, tedy toxiny které jsou v podstatě elektromagnetickými vlnami vysílanými fragmenty DNA různých typů mikroorganismů. V takovém případě nám nezbývá než vyčistit zdroje těchto toxinů. Se zvlášť velkým důrazem se vracím k základnímu pojetí detoxikační medicíny, a to k povinnosti detoxikovat základní mateřský orgán, který je vlastně nositelem problému celého okruhu. V tomto případě jsou to plíce Toxiny mohou pocházet i z jiných orgánů, a to především z lymfatického systému či podkoží, což je sice součást kůže ale neovládaná plícemi, nýbrž jinými orgány. Podkoží (tela ssubcutanea) se skládá ze dvou orgánů, a to z tukové tkáně (panniculus adiposus) a z nervových zakončení.

Nervový systém, ,jak známo patří do jaterního okruhu a tukový polštář spadá pod slezinu. 

Obvykle zůstávají ložiska ve vlastní kůži, kde jsou zdrojem toxinů. Řekli jsme si že kůže je velmi komplikovaný orgán, jak po stránce funkční, tak po stránce emociální, tušíme že svoji roli budou hrát i cizorodé anorganické látky, v kůži se mohou hromadit látky typu toxických kovů nebo různých chemikálií, ale také léků , jako jsou antibiotika, hormony Apod. Při chronických kožních problémech, jsou pravidelným účastníkem i metabolické poruchy. Například u plísňových afekcí na kůži, musíme vždy hledat poruchu metabolismu cukru a v takovém případě musíme zasáhnout do této metabolické poruchy . Také atopická reakce kůže je způsobena usazováním metabolitů v kůži-nejčastěji je to kasein, tedy bílkovina mléka, konkrétně kravský kasein, protože obecně se jiné mléko v Evropě a Americe nepoužívá. 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.