poruchy funkce kůže a jejich souvislosti

Lidská kůže je podivuhodný orgán. Nelze říci že by na tom kůže jiných živočichů byla jinak, mnohdy svého nositele chrání před nebezpečnými predátory svojí  pevností ,jindy svojí  barvou, někdy přitahuje jedince opačného pohlaví  nebo má vlastnosti ,  které, umožňují neobyčejně rychlý pobyt ve vodě, pobyt ve velkém chladu apod. Vidíme tedy, že kůže hraje v živočišné říši nesmírně důležitou úlohu. V čem je tedy lidská kůže jiná: Jistě v tom že má velmi významnou emociálně-sociální funkci.

Člověk je oproti jiným živočichům  sociálně a emociálně  komplikovaný  tvor,, že velice často není schopen projevovat své myšlenky, své emoce či touhy a halí je do různých symbolů. Vezmeme jako příklad lásku: Živočich se buď bez rozpaků pokouší o sexuální akt, nebo provozuje rituál, který má jednoznačně sexuální charakter. U člověka je tato záležitost zahalena do velkého množství symbolů, gest, ale také splněných či nesplněných tužeb, zkrátka člověk jen máloco projevuje narovinu a jednoznačně a naopak je jeho život plný symbolů, ale také různých těžko pochopitelných projevů.

Kůže má mnoho fyziologických funkcí: má pro člověka ochranný charakter, má charakter informační (zprostředkovává informace o okolním prostředí), má charakter tepelněizolační, imunitní, hormonální atd. Kromě toho má však výše uvedené emociálně-sociální vlastnosti. Právě proto je nositelem mnoha poruch v této oblasti, které vycházejí z vnitřního prostředí. Kůže patří jednoznačně do okruhu plic, protože okruh plic je charakteristický nejen svými fyzickými součástmi, ale především psychickými atributy. Patří do něj tedy deprese a také části mozku, které jsou nositeli právě těchto emocí- emocí deprese, smutku, nezájmu, únavy atd. Protože kůže patří do stejného okruhu, lze velký nárůst kožních problému v této civilizaci považovat za ekvivalent deprese. Depresivních problémů opět v této době narůstá a jistá ochrana organismu před tímto velmi nepříjemným a zraňujícím jevem je vlastně výskyt ekzému. Pochopit tyto oslí můstky mezi ekzémem a depresí může jen celostně smýšlející člověk s příslušnou vzdělaností a informovaností.  Pro člověka, který má hlavu zaplněnou jen poučkami současné medicíny je takové srovnání směšné a nepřijatelné.

Při onemocnění kůže jde v podstatě o jev, kdy kůže reaguje buď na toxiny z vnitřního prostředí, anebo na toxiny pocházející přímo z kůže. Detoxikace přes kůži není pro lidského jedince  úplně  charakteristická  (i když samozřejmě přes kůži se organismus zbavuje určitých látek, tak by kůže neměla na tyto toxiny reagovat. Buď se v člověku nachází velké množství toxinů, anebo má kůže určité patologické vlastnosti, které se např. u ekzému nazývají atopií, a na toxiny reaguje zánětem. Tyto toxiny vesměs pocházejí z okruhu plic. To je nejčastější zdroj toxinů, tedy toxiny pocházející z plic a ze střeva. Když dnes řeknu mikrobiální toxiny, mám vždy na mysli jak toxiny, o kterých jsme vždy hovořily a které jsou v mikrobiologii popsány jako látky bílkovinové povahy produkované mikroorganismy,  tak především toxiny, jež popsal  Montagnier, tedy toxiny které jsou v podstatě elektromagnetickými vlnami vysílanými fragmenty DNA různých typů mikroorganismů. V takovém případě nám nezbývá než vyčistit zdroje těchto toxinů. 

 Nervový systém, ,jak  známo patří do jaterního okruhu a tukový polštář spadá pod slezinu.

Při chronických kožních problémech, jsou pravidelným účastníkem i metabolické poruchy. Například u plísňových afekcí na kůži,  musíme vždy hledat poruchu metabolismu cukru , ale také těžké kovy, chemikálie apod. Také atopická reakce kůže  je způsobena usazováním metabolitů v kůži-nejčastěji je to kasein, tedy bílkovina mléka, konkrétně kravský kasein, protože obecně se jiné mléko v Evropě a Americe nepoužívá. Rovněž v tomto případě budeme zasahovat do kůže i dalšími preparáty, které jsou z oblasti poruch metabolismu (výše uvedené)

zdroj Mudr. Jonáš