Střevní symbioza a způsob jejího udržení
Střevo je jeden z hlavních zdrojů toxinů pro organismus. Nejsou to tedy jen toxiny zvenčí, ale mnohem více jsou zdrojem potíží naše vnitřní toxiny.
Při zkoumání stoletých lidí se již dávno zjistilo, že nejvíce se jich nachází v oblastech, jako je Kavkaz, nebo bulharské hory, kde se mimo jiné konzumují potraviny, které jsou nějak kvašené. Myslí se tím přirozené, tzv. mléčné kvašení. Ať už konzumovali mléko kravské, velbloudí, kobylí, mléko jaků, kysané zelí atd. tak se v těchto kysaných potravinách našla bakterie, která se nazývá Lactobacilus. Tato bakterie byla označena za důvod tak dlouhého života, protože má tu vlastnost, že dokáže likvidovat různé další škodlivé bakterie. V největším množství se Lactobacilus, ale i jiné mikroorganismi nacházejí ve střevě. Tam se nacházejí nestrávené zbytky potravy, které procházejí pomocí bakterií ve střevě procesem, který z těchto zbytků vytvoří to, čemu říkáme stolice. Stolice se zkládá kromě zbytků potravy možná až z poloviny z oloupané střevní sliznice. Další součástí jsou miliony, ale opravdu miliony mikroorganismů z regionu, kde se člověk narodil a žije. Celkem se nachází ve střevě asi 400 druhů těchto mikroorganismů v milionových počtech kusů. Společenství mikrobů, poměr a složení jednotlivých mikroorganismů ve střevě (symbioza ) je velmi důležité pro naše zdraví a náš život. Toto společenství se totiž nepodílí jen na trávicích procesech, ale také na školení imunitního systému. Imunitní systém se totiž učí s jakými mikroorganismy se může potkávat, aby je později dokázal identifikovat a správně proti nim vytvářet obranu. Další funkcí tohoto střevního společenství je i produkce dalších látek, například vitamínů. Skutečně málokdo má opravdu dokonalou střevní symbiozu. To znamená, že některé mikroorganismy jsou zastoupeny ve správném hojném počtu, některých je málo a jiných opravdu minimální množství. Při narušení tohoto společenství mluvíme o střevní dysbioze, která je velmi častá a je jednou z hlavních příčin poruch našeho organismu a především imunitního systému. Vzhledem k množství druhů mikroorganismů je samozřejmě mnoho variant střevní dysbiozy. Celé společenství a udržování zdravé střevní mikroflory je velmi složitou záležitostí. Velmi složitou proto, že tyto mikroorganismy reagují s potravinami a to s různými potravinami různě. To zda budeme mít při konzumaci určité potraviny problémy či ne závisí na tom, které ty mikroorganismy ve střevě právě přerostou. Proto je velmi časté, že lidé někdy na nějakou potravinu zareagují a udělá jim potíže a příště na tuto potravinu žádnou reakci nemají. Sami se v tom samozřejmě pak nevyznají co jim škodí a co ne. Rozmnožování mikroorganismů se ve střevě děje totiž velmi rychle a složení se tak mění de facto každým okamžikem.
90 % lidí má střevní dysbiozu. To znamená nedobré složení střevní mikroflory. Mikroorganismy, které se ve střevě nacházejí a podílejí se na trávení potravy, nebo s potravinami nějak reagují, vylučují různé toxiny a jedovaté látky. Dokonce nesmírně jedovaté látky. Při správném složení střevní mikroflory nevznikají toxické látky. Jedovaté látky vznikají například hodně při trávení tuků, ale i například masa. Proto se často vedou diskuze o vegetariánství jako zdravějším způsobu života, pomineme li nyní neoddiskutovatelné etické hledisko. Tvrdí se, že vegetariáni jsou zdravější a žijí déle. Že maso je rakovinotvorné. Ano z tohoto hlediska je to pravda. Proto, že vegetariáni do své narušené střevní mikroflory nepřidávají žádné potraviny , které mají velmi negativní reakci s přítomnými špatnými mikroorganismy ve střevě a jsou pak zdrojem jedovatých látek, které prostupují do dále do organismu a jsou zdrojem mnoha dalších potíží. Nejhorší reakcí je reakce s karcinogeními látkami, které jsou obecně známé a je jich asi 10. Tyto látky mohou a také velice často vedou ke změnám v buňkách, které pak mohou vést ke vzniku rakoviny. Je pravděpodobné, že za vrůstajícím počtem onemocnění rakovinou je právě nezdravé prostředí střeva. Tu nejjedovatější látku vedoucí ke vzniku zhoubného nádoru si vlastně vyrábíme sami. Nemusíme ji hledat tolik ve vnějším prostředí. Jsou ale vytvářeny i látky genotoxické, které vedou k jiným zdravotním potížím než je rakovina. Například lupénka, duševní choroby apod. Tyto genotoxické i rakovinotvorné látky se vyrábějí vlastně díky dysbioze a konzumaci určitých potraviny každý den po mnoho let a střevo je tedy velkým zdrojem toxinů se kterými musí náš imunitní systém denně bojovat. Pokud vznikají látky, které nejsou až tak jedovaté, mohou být příčinou třeba jen únavy, depresí, úzkosti, kožních chorob. Každý ekzém , každý atopický ekzém bychom mohli diagnostikovat jako dysbiozu, protože přes kůži se tyto toxiny pak vylučují. Další poruchou může být pak třeba ženská neplodnost, protože tyto toxiny vedou například k hormonálním poruchám apod. Zdravotních problémů způsobených nesprávným složením střevní mikroflory- dysbiozou jsou desítky a nelze je ani všechny vyjmenovat.
Dysbioza vznikala odjakživa a proč to tak je se můžeme pouze domnívat. Nejvíce dětí dříve umíralo na střevní choroby, je to záležitost stará jako lidstvo samo. Samozřejmě to bylo proto, že prakticky neexistovala hygiena a bylo velmi mnoho střevních infekcí ze špatné vody, ze špatného jídla atd. V té době opravdu mohlo stačit, aby člověk denně jedl živý jogurt., aby proti těmto infekcím bojoval. Dnes je ale situace jiná. Dneska už to nejsou infekce vznikající z vody a nedostatečné hygieny a jídla, dneska jsou problémem především antibiotika, která jsou hlavní a největší příčinou této dysmikrobie. Nejedná se jen o antibiotika, která užíváme v podobě léků, ale například víme, že v medu se nacházejí antibiotika, v mase se můžeme setkat s antibiotiky, protože zvířata jsou preventivně krmena krmivem s přídavkem antibiotik. Antibiotika, která užíváme se dostanou močí do vody i do různých jiných potravin. promořenost naší země antibiotiky je pravděpodobně na vině toho, že těžko najdeme člověka, který by netrpěl dysbiozou. Tak se i dítě už rodí s takovým střevním prostředím jako jeho matka. Tak se i dítě narodí s dysmikrobií a setkáváme se u nich s bolestmi bříška, nadýmáním a samozřejmě s kožními chorobami. Stejně tak mateřské mléko se z velké části vyrábí právě ze střevního obsahu a tak i mateřsým mlékem procházejí do dítěte tyto střevní toxiny od matky. Na vině nejsou jen antibiotika, ale i očkování hraje velmi negativní úlohu a podílí se významně na vzniku střevní dysmikrobie. Dále to jsou například různé hormony při hormonální léčbě, možná i antikoncepce. Dále střevní mikrofloru narušuje i ozařování a různé střevní operace, ale to už jsou záležitosti přeci jen vyskytující se vyjímečněji. Zatímco s antibiotiky a hormony ve vodě, tabletách. potravinách se setkáváme prakticky všichni.
Je třeba zdůraznit, že střevní dysbioza vede k poruchám imunity. Střevo je jedním ze dvou základních řídících imunitních systémů. Druhý je v mozku.
Střevní dysmikrobie není jen záležitostí střeva, ale mikroflora je sledována a monitorována mozkem. Ten kontroluje všechno co se děje v našem těle.
Mudr. Jonáš