Psychocysty aneb všechno začíná v hlavě

Na úvod by bylo dobré vysvětlit co je to ta psychocysta. 

Do poradny přichází často lidé, kteří v sobě mají různé bloky, jež jim brání žít život ve zdraví a psychické pohodě. Mnoho z nich již prošlo různou psychoterapií i dalšími metodami jež se zabývají psychosomatikou a odblokováním těchto traumat s větším či menším úspěchem. Ve své poradně jsem často byla svědkem, že lidé, kteří mají opravdovou víru v Boha, či jednoduše ve smysl svého života ve službě něčemu vyššímu, se s těmito traumaty vypořádavají mnohem snadněji, jejich psychologický dopad není tak velký a často také bývají dlouhověcí. 

Mezi psychocysty, které se mohou vytvořit patří mnoho traumatických věcí, které někdy ani tak nevnímáme, ale naše podvědomí o nich ví, ale i zážitků a pocitů z doby, kdy jsem ještě nebyli na světě. 

Může to být :

• Jsem nechtěné dítě
• ve škole mě šikanovali - spolužáci, učitelé
• Mám trauma z vynuceného lékařského zákroku či ošetření
• Trauma z rozvodu, smrti partnera, dítěte, rodičů - z tzv. opuštění
• Zažil(a) jsem týrání, šikanu, znásilnění, ponižování a traumata spojené se sexualitou nebo pohlavními orgány ( například i výuka chození na nočník, pomočování se)
• Neztotožňuji se se svým jménem, příjmením
• Komplikovaný porod, těhotenství, nemožnost otěhotnět
• Výčet těchto traumat, ze kterých se vytvoří psychocysta je veliký. 

Jako psychosomatická očista se může použít víra, že věci se dějí pro něco vyššího, co možná z našeho úhlu pohledu nevidíme, ale čemu naprosto věříme, že je pro dobro nás i ostatních a přijímáme to, jak životní zkušenost. Na žádný bezstarostný život totiž nefasujeme vstupenku a navíc bezstarostný život není v majetku a kariéře, ale především v našich hlavách a přijetí skutečností. přirovnám li to k mikrobům například, tak málokterá bakterie asi řeší, jaký byl její život skvělý a kde se prima nacpala při napadení nějakého orgánu, nebo naopak, že nic moc, přiletěli obranné buňky a mechanismy a bylo po ní raz dva. Většinou je pro ně s nadsázkou život jako splněná mise pro dobro celku se vším co ji potká. Další možností je udržovat se fyzicky pohyblivý. Čím déle trauma trvá, tím více se projevuje na těle. V pohyblivosti, bolestech svalů, zad, šlach, které ztuhnou v obranné pozici, zkracují se v neschopnosti postoupit dál. Zamrzáme na místě. 

K tomu bych možná mohla připojit jeden ze svých zážitků. Nebyla jsem vychována jako věřící i když oba moji rodiče jsou křtění. Vyrůstala jsem ale v době, kdy komunistický režim vše okolo víry potlačoval a i když v sobě máme přirozenou víru v cosi většího, tak jsme k tomu nebyli vedeni. Když jsem se po mnoha letech rozvedla a zůstala s dětmi sama, vrátila jsem se do svého rodiště do Prahy. Přišla jsem o firmu, kterou jsem budovali a tak nějak nevěděla co dál pracovně, ve vztazích, v životě. A jak jsem si tak zoufala a mechanicky vykonávala své povinnosti, stávala se ze mně utrápená bytost marně hledající střípky štěstí, životního směru a naplnění. A tak se mi jednou v noci zdálo, že slyším cinkat velmi jemné zvonky. Napůl mě to vzbudilo, ale oči jsem měla určitě zavřené. Lehce u mě vpravo u hlavy stála bytost, vypadala jako Panna Marie jak ji známe ze sošek, obrázků apod. Usmívala se a zpívala mi velmi jemným hlasem písničku - popěvek

" Nesmíš jen stát, musíš jít dál " 

Myslím, že tohle mě definitivně probralo z letargie . Snad se mi nebudete smát, podotýkám, že jsem nebyla vychována jako věřící, přesto mám vícero podobných zážitků a nedokážu říct, zda ke mě promlouvalo podvědomí, nebo andělská bytost. ( osobně se z různých důvodů přikláním k druhé variantě ) .

A třetí možností jak traumata odblokovat je použití informační medicíny, homeopatik apod. A k tomu byl vytvořen přípravek NoDegen. Ten byl vytvořen jako komplex všech traumat, ale dá se připravit po dohodě i na jednotlivé soubory traumat a brát tak každý zvlášť. Nodegen se skládá z těchto jednotlivých Nodegenů

Nodegen Prenatal – PREN – období od početí až po porod, resp. do přestřižení
pupeční šňůry.
Nodegen Postnatal – PONT – doba hned po porodu – přivítání/nepřivítání dítěte, odloučenost od matky, otázky kojení, operace či jiné lékařské zákroky.
Nodegen Hospital – HOSP – traumata z nemocničního prostředí, a to v jakémkoliv věku.
Nodegen Education – EDUC – psychocysty z výchovných a vzdělávacích metod
pedagogů i rodičů.
Nodegen Sexuality – SXT – zvládnutí análních reflexů v dětství – chození na nočník. Možná sexuální traumata od nevhodných doteků až po zneužívání.
Nodegen Accidents – ACC – traumata spojená s nehodami, úrazy nebo přírodními pohromami.
Nodegen Psycho – PSYCH – vše, co souvisí s nátlakovým chováním okolí. Oběť
psychopata, šikana apod.
Nodegen Childhood – CHILD – traumata z „obvyklých“ výchovných metod
v dětství – bití, urážlivé jednání, psychologické tresty.
Nodegen Relations – RELT – traumata z mezilidských vztahů – úmrtí, opuštění
či rozvod, nevěra.
NODEGEN Motherhood – MOTHR – traumata a psychocysty z pohledu matky,
komplikovaný porod dítěte, poporodní deprese, nenaplněné mateřství apod.
NODEGEN My Name – MYNM – ztotožnění se a emoční přijetí nebo nepřijetí
vlastního a vyvdaného jména a příjmení

Každý si tak v něm najde tu svou psychocystu a své trauma, které mu může blokovat přijímat život s větší lehkostí, cítit se zdráv a psychicky i fyzicky fit. Traumata, která se nás netýkají a nemáme je v sobě, zůstávají netknutá. 

Protože všechno začíná v hlavě, není divu, že pokud nemáme vyřešeny některé zážitky a podvědomé bloky, organismus na jejich podkladě nedokáže správně odstraňovat některé toxiny, které by jinak při zdravém řízení, zdravých emočních vzorcích a zdravých tkání, dokázal naprosto přirozeně a v symbioze s událostmi, během života a setkávání s mikroby, odstranit sám. Je totiž na to stavěný :-) Proto vždy začínejte u hlavy, vypořádejte si tam své záležitosti, přijměte vše co se Vám událo jako příležitost být potřebný, užitečný, být schopen se učit a poučit a vykročte beze strachu do dalšího života. V návaznosti na emoční preparáty typu Nodegen, Emoce, Streson, Egreson, Embase, Anxinex, MindDren, EviDren a další, pak přichází preparáty na jednotlivé orgány a tkáně, které mají také své emoce. Ale o tom zase jindy. 

Naďa Rydlová